Na konci října jsem surfoval po své oblíbené stránce organizace Mladíinfo ČR (www.mladiinfo.cz) a nalezl na ní akci „KECÁME DO TOHO!“, kterou zmíněná společnost pořádá. Tento počin se konal první víkend v prosinci. Cílem bylo zapojit deset mladých lidí ve věku 15 až 22 let do veřejného života. „Co to znamená?“

Znamená to informovat mladé lidi o možnostech neziskového sektoru (dobrovolnictví, výjezdech na Erasmus+ mobility, vedení vlastních neziskovek, řízení projektů
spolu s jejich financováním a předávání svého nadšení dál). Tento projekt se konal v environmentálním centru jménem Jezírko, které se nacházelo v Brně – Soběšicích.

pozvánka na akci

Pozvánka na akci

Jak to probíhalo?

Pátek

I když nebyl pátek třináctého, držela se mě od rána menší smůla. Původně jsem měl jet okolo dvanácté hodiny vlakem Regiojet do Olomouce a poté přestoupit na autobus Student Agency směr Brno. Bohužel Regiojet měl už od rána zpoždění kvůli spadlému elektrickému vedení na Slovensku a já nestíhal přípojný autobus Studenta. Musel jsem zrušit jízdenky
na vlak i autobus a jet do Brna vlakem Českých drah.

Po příjezdu do Brna jsem dojel tramvají a autobusovou linkou do Soběšic,
kde se nacházelo centrum Jezírko. Ve společenské místnosti sedělo pět mladých lidí,
kteří přijeli přede mnou, další poté dojeli do hodiny. Okamžitě jsme se začali vzájemně seznamovat. Následovala večeře, po ní seznamovací hry a rovněž první programová hra.

 Dotyčná hra se jmenovala „Město Pustina“.  Úkolem této hry bylo rozdělení lidí
do tří týmů, každý tým dostal svoji roli (politickou stranu, mladé studenty z gymnázia
a neziskovou organizaci, jejímž cílem bylo pomáhat hendikepovaným lidem) a pomocí různých projektů a spolupráce měl s ostatními skupinami rozvíjet město Pustina. Dostal jsem se do skupiny, jež měla neziskovou organizaci. Naším cílem bylo vyřešit problém zaměstnanosti hluchoněmých lidí. Při této hře si náš tým vyzkoušel, jaké je to psát dotační žádosti, hovořit s paní starostkou, paní továrníkovou a spolupracovat s ostatními týmy.
Pozdě večer došlo na zpětnou vazbu ke hře a puštění prvního dílu českého seriálu Pustina.

Sobota

Ráno nás na pozemcích centra Jezírko znovu čekala další seznamovací hra
– ne všichni se už znali bez jmenovek – a poté i hra s názvem „Gordický uzel“. Před obědem jsme hravě simulovali konferenci o neziskových organizacích spolu s coffe breakem,
na němž jsme měli prezentovat, co naše organizace dělají. Po obědě následovala hra
„Pomoz paní Kadrnožkové postavit most“. Při této hře jsme se všichni učili, jak pracovat v týmu a psát dotační žádosti sloužící k postavení mostu, jehož model jsme následně s pomocí papíru, izolepy a několika dřívek sestavili. V pozdním odpoledni jsme debatovali o našich zkušenostech z Erasmus+ mobility a shlédli prezentaci o tom, jak si založit neziskovou organizaci a jak být aktivní ve společenském životě. 

            Večer nás čekala poslední sobotní hra na téma „Vymysli svůj projekt a propaguj ho před novináři.“ Cílem této hry bylo znovu se rozdělit do tří skupin (tentokrát dle blízkosti krajů, ve kterých dotyčný bydlel) a vymyslet společný projekt, jenž bychom mohli realizovat. Vznikly opět tři skupiny. První tým pro oblast Vysočina, střední a severní Čechy s projektem „Piknikový den.“ Druhá skupina obsáhla region Pardubic a Hradce Králové s projektem „Předávání řemesel a zkušeností seniorů dětem druhých tříd ZŠ.“  Třetí (můj) tým pokryl oblast Zlínska, Olomoucka a Ostravska a představil projekt „Mobilní aplikace správného složení potravin.“ Pozdě večer došlo na druhý díl seriálu Pustina a dlouhé debatování
o různých tématech.

Neděle

Nedělní ráno se neslo v duchu poslední venkovské hry „Chyť si zdroj.“
Byli jsme všichni v hlubokém zimním lese a našim úkolem bylo hledat různé zdroje financování všude po okolí. Abychom to neměli lehké, měli jsme je řadit do správné oblasti
a při hledání financí nás chytali organizátoři akce. Když nás chytili, museli jsme se vzdát
a začít od začátku. Po této hře následovala prezentace o různých zdrojích financování
pro neziskové organizace a jejich projekty.

Odpoledne po obědě nás čekala poslední část programu: skupiny z předešlé noci měly použít nově získané vědomosti při financování svých projektů. Dokonce jsme se bavily o tom, že bychom naše projekty zrealizovaly po skončení této akce. Jsem zvědavý,
jestli se něco uskuteční. Celý počin byl zakončen zpětnou vazbou a posledním rozloučením
se společným odjezdem směr centrum Brna.

Velice se mi tato akce „Kecáme do toho“ líbila a překonala má očekávání, se kterými jsem na ni jel. Tímto chci poděkovat organizátorkám akce Markétě Nešporové, Tereze Svobodové a Sandře za suprový a interaktivní víkend.
A tímto vám doporučuji další počiny organizace Mladíinfo v budoucnosti.